Milan Kohout
1. února 2010 v 20:06
|
favoritos
Do této rubriky bych ráda přidala lidi, hudební skupiny nebo kohokoliv jiného, kdo mě ovlivnil svými názory a tvrzeními. Ty, které obdivuji a možná, jestli se to tak dá říct, je beru jako nějaký svůj vzor.
Jako prvního bych chtěla zmínit umělce Milana Kohouta. Nebudu si tu hrát na to, že ho kdovíjak znám. Viděla jsem jen jeho jedno video, četla jsem jeden článek na artycok.tv a pracně jsem překládala jeho performance ZDE. Dále mě zaujaly jeho články na Britských listech a po odpovědi na mou otázku, kterou mi zaslal emailem, mi pravidelně posílá různá svá díla.
Popravdě, není nic z jeho tvorby, co by mě neoslovilo.
Tady přikládám článek z Artyčoku, protože cokoliv, co bych se o něm pokusila sesmolit, by bylo něco podobného:
-Performer, akční umělec, básník a pedagog Milana Kohouta. Milan Kohout byl v roce 1986 pro svou politickou a kulturní činnost vyhoštěn spolu se skupinou dalších signatářů Charty 77 ze země. V současné době působí v americkém Bostonu. Určujícím směrem Kohoutovy americké tvorby je jeho zjištění, že kapitalistický systém vládnoucí v USA je jen jiným druhem totality, proti kterému je třeba se vymezit stejně jako proti nenáviděnému komunistickému režimu. Výstava představuje dva úsřední směry Kohoutovy angažované tvorby. Jedním z nich je produkce aktivistických plakátů, kritizujících americkou ekonomiku, ropnou politiku, válečnou mašinérii, mediální manipulace, náboženskou zaslepenost, rasismus, společenské předsudky. Kohoutovým hlavním oborem však zústává především akční umění. Na výstavě můžete shíédnout zhruba stovku fotografií a několik hodin záznamů z autorových performancí realizovaných jak ve veřejném prostoru, tak na půdě institucí jako jsou galerie nebo divadla. Mezi jeho nejproslulejší vstupy do veřejného prosotoru patří akce u známé zdi v Matiční ulici v Ústí nad Labem, kdy na protest proti segregaci Romů pilou rozřízl vlajku České republiky vejpúl, aby pak byl vystaven obvinění z hanobení státního symbolu. V roce 2007 byl v USA za svou akci Oprátky na prodej kritizující chování amerických bank zatčen a postaven před soud. Po čtyřměsíčním procesu byl shledán nevinným.
-a ZDE reportáž z jeho výstavy a také onen článek nahoře
-odkazy na jeho články v BL ZDE
Noam Chomsky - Moc a teror (recenze)
25. ledna 2010 v 11:31
|
libros

Tuhle knížku jsem si objednala k Vánocům a byla jsem na ní hrozně natěšená a taky bylo proč! Jsou to záznamy z Chomskyho přednášek uskutečněných po 11.9. Takže jednoduše - někdo se ptá a Chomsky odpovídá, vysvětluje, rozvádí svou odpověď do různých souvislostí a tak podobně.
Osobně mě zaujala každá stránka a každá odpověď. Knížku jsem četla asi měsíc, přestože má jen 150 stránek. O mnoha faktech jsem (přiznávám) doteď nic nevěděla, proto jsem si složitě hledala další a další podrobnější informace na internetu a až když jsem byla spokojená a alespoň minimálně uvědomělá v určitém tématu, bylo mi dovoleno číst dál.
Kdo nic netuší o Chomskym, je to významný člověk, věnuje se lingvistice a politice (levicově orientovaný anarchista). Je kritický zvláště k politice Spojených států a Izraele. Ale jak sám říká, neodsuzuje jen právě ony "zlé Státy", ale všechna impéria, která páchají nebo páchali hrozná zvěrstva, o kterých se nemluví. Z jeho slov také vyplývá, že všeho, čeho se dopouštíme my (v našem případě USA a všechny země, které jsou v "přátelském" vztahu s nimi), je správné, nejedná se tedy o terorismus či snad nespravedlnost a především - mlčí se o tom. Ale cokoliv, co se někdo pokusí, ať už třeba jen v mnohonásobně menším měřítku, udělat nám, je ihned odsouzeno, jsou toho plné titulní strany všech novin a tak dále.
Snad už jen pár ukázek:
(Kolumbie) Několik hodin jsem poslouchal svědectví chudých rolníků - mluvili o terorismu. Nicméně nejhorší teror, který zažili, alespoň ti, které jsem slyšel vypovídat, zapříčinjily přímo Spojené státy - konkrétně šlo o dezinfekci kouřem. Fumigace jim nenávratně ničí život. Ničí jim úrodu, zabíjí jim zvířata. Jejich děti umírají, můžete vidět, jak mají po celém těla rozeseté strupy a tak podobně. Jde u chudé zemědělce, ..., ekologicky pěstovanou kávu vysoké kvality prodávali v Německu a jinde, ceny jsou nízké. To všechno je pryč, půda je otrávená. .... Fumigace je oficiálně ospravedlňována jako "válka s drogami". ... Je to pouhá zástěrka pro vyhánění rolníků z půdy ve prospěch zámožných vrstev a zahraničních investorů těžících přírodní zdroje.
Nynější intifáda na okupovaných územích začala 29. září 2000. O Dva dny později, 1. října, Izrael nasadil americké vrtulníky - žádné izraelské vrtulníky neexistují - k útoku na civilní cíle, obytné komplexy a tak dále, přičemž byly zabity a zraněny spousty lidí. Tak to šlo dva dny. Nikdo z Palestinců neodpověděl střelbou, pouze děti házaly kamením. O další dva dny později, 3. října, Clinton uzavřel obchod desetiletí na vojenské vrtulníky pro Izrael. Zdější média to odmítla zvěřejnit. takže ačkoliv je intifáda oficiálně chápána jako zvěrstva páchaná Palestinci, fakta mluví přímo opačně
OSN schválila rezoluci odsuzující terorismus ve všech jeho podobách a vyzvala všechny státy světa, aby udělaly maximum pro vymýcení této strašné epidemie. Rezoluce nebyla přijata jednohlasně. Dvě země byly proti, konkrétně USA (takže kdo tady vede "válku proti terorismu"?) a Izrael.
Dále v knize Chomsky zmiňuje zvěrstva páchaná na Kurdech, problémy Jižní Afriky a jiné. Rozhodně doporučuji všem.
Přednáška Evy Novákové o nenásilném hnutí odporu v Palestině
21. ledna 2010 v 17:47
Čtvrtek 28.1., 19:00, alternativní prostor Truhlářská
Jméno Evy Novákové před pár dny prolétlo prvními stránkami domácího tisku. Tato aktivistka International Solidarity Movement (ISM) byla totiž za podivných okolností unesena izraelským ozbrojeným komandem a pod záminkou vypršení víza vyhoštěna z palestinských autonomních území. V autonomním prostoru v Truhlářské promluví o nenásilném hnutí odporu proti izraelské okupaci palestinských území, politických vězních, násilí ze strany armády a podobně. Přednáška bude interaktivní a bude v ní spousta prostoru na vaše dotazy…
Tuhle přednášku doporučuju nejen všem, koho palestinská otázka zajímá, ale i těm, kteří toho na toto téma moc nevědí a mají alespoň minimální zájem vědět pravdu. Myslím, že je to ideální příležitost jak se dozvědět pravdivé informace od člověka, který to zažil na vlastní kůži a jeho zážitky jsou čerstvé.
Já sama to mám asi 200km daleko, ale přesto se pokusím dorazit už jen proto, že do Palestiny bych chtěla jet za účelem jakýkoliv pomoci. Tak snad dostanu nějaký užitečný informace.
Pozvánka
4. prosince 2009 v 15:59
|
opiniones
Slyšte slyšte Pražáci. A doražte. Závidím vám, mně byla pozvánka zaslána dneska a plánovat výlet do Prahy den předem u mě prakticky není možné.

Mezi chudobu, hlad a zoufalství v bahně někdo vysadil květinu..
1. listopadu 2009 v 21:26
|
opiniones
Tak fajn. Chavéz. Venezuela.
Ten komoušskej debil, kterej rozdává prachy lidem..
Nebo jen prezident, kterej nechce svou zem rozprodat bohatejm Amíkům?
Prezident, kterýmu nejde o to, aby jeho stát byl nejbohatší. Jeho hlavním cílem je dát početné venezuelské chudině alespoň základní životní podmínky.
Proč je tak nenáviděn? Zestátňuje většinu podniků v soukromém vlastnictví. Vlastníci těchto nejrůznějších firem byli a jsou především z USA nebo z nejbohatší části Venezuely - bohatých a oddělených částí Caracasu. V této zemi se jde prakticky z extrému do extrému. Projdete se krásným, luxusním centrem plným vil, zamíříte dál, až dojdete do úplně jiné Venezuely, kde nikdo nemá žádný majetek, nevlastní ani své vlastní domy, nemají žádné pozemky a mají jedinou naději - Chavéze (tato území se nazývají Los Barrios).
Bohatý a prosperující Caracas


...a jeho odvrácená a mnohem větší část..Barrios


Dle mýho názoru se v zemích podobných této určitý radikalismus hodí. Je potřeba usměrnit i když malou, ale stále bohatnoucí část obyvatelstva, aby se na jejich úkor ta velká část nedostávala do stále horších a horších podmínek. Jak jinak chcete zabránit této situaci? Nelze porovnávat komunismus u nás, ve střední Evropě a ve státech Jižní Ameriky.
Chavéz je u moci přes 10 let a stále to tam funguje, nezaměstnanost se snížila a počet lidí bez základních životních podmínek zásadně klesl, dokonce procento lidí se zdravotním pojištěním je zde větší, než v USA. Chavéz je v přátelském vztahu se ostatními bolívarovskými republikami v JA. Chavéz přežil politický puč v roce 2002, který neoficiálně zorganizovaly USA, právě díky podpoře miliónů lidí ve své zemi. Poté se zařekl, že do konce života jim bude vděčný a bude dělat vše pro jejich dobro. Idealistkcký kecy? Proč? Copak v dnešní době už nemůže v politice existovat člověk s mozkem nevymytym prachama? Myslím, že svůj slib drží. Zvýšil si sice pravomoce v ústavě, jenže né takové, aby se on měl líp, ale aby on měl širší možnosti v plnění jeho plánu (zbavit se stále bohatnoucích a stále "chudnoucích" obyvatel, vyvážení práv, snížení kriminality a tak dále).
Jenže Venezuela je stát s velkým nerostným bohatstvím. A to znamená co? Samozřejmě, že Spojené státy ho budou chtít vlastnit nebo být alespoň ve velmi přátelském vztahu s touto zemí - a budou toho chtět dosáhnout třeba i násilím, jak se potvrdilo v onom zmíněném puči, kde bylo zabito několik desítek příznivců Chavéze, právoplatného a svobodně zvoleného prezidenta. Státy mají v úmyslu získat tak výhody především pro sebe, rozkoupit celou Venezuelu do soukromého vlastnictví a dále se tak nečinně dívat, jak miliony Venezuelanů trpí hladem, kriminalitou a bezprávím.
A proto, že se tomu Chavéz nadále brání, je pro celý svět, ovlivněný USA, ten špatný komunistický diktátor.
USA se schovávají za to, že "chtějí svět bránit před komunismem". Není důležitější svět bránit před chudobou a vykořisťováním?
Koho by napadlo, že z Davida se stane Goliáš?
29. září 2009 v 11:42
|
opiniones
Jo, je to tu omílaný já nevim jak dlouho, ale k pořádnýmu článku jsem se dokopala až teď.
Izrael/Palestina
Na území dnešního Izraele je složitá historie, které dokáže málokdo porozumět a rozhodně se nedá shrnout do pár vět. Na tomto území v historii delší než 2000 let žili Arabové i Židé, žili na stejném území nijak nerozděleném hranicemi, všichni měli stejná práva, ačkoliv Židé a jejich osady patřily vždy k těm bohatějším. Vedly proti sobě různé války, ale to by bylo na dlouho. Je vůbec důležité tolik se zabývat historií a hádat se o tom, kdo je tedy skutečně v právu? Nebo je naopak důležité starat se o to, aby dnes na tomto území nebylo žádné utlačování, aby se spor vyřešil rovnoprávně a s co nejmenšími úbytky na životech?


V květnu 1948 OSN ustanovila Izrael jako židovský stát na 50% území Palestiny, jako řekněme odškodnění za druhou světovou válku. Ale proč nenechala OSN tyto Židy na svém území, rovnoprávné s občany Spojených států, Britského království, a dalších evropských zemích? Nechtěla se jich zbavit podobně jako Hitler? Kde vzala právo na ustanovení nového státu na arabském území, které (pokud dobře vím) nebyl ani jejím členem a zásadně s tím nesouhlasil. Izraelci nebo-li Židé si ale dělali ještě větší nároky a rovnou obsadili né 50%, ale 78% tohoto území. Že překročili veškeré limity bylo OSN přehlíženo. Na stranu Izraele se od této doby postavily Spojené státy i Velká Británie a tím dostal Izrael prakticky neomezenou moc a to hlavně vojenskou. Od této doby až do dnes téměř nikdo neučinil nic dost zásadního, aby Izrael přestal obsazovat další a další palestinská území. Palestinci jsou prakticky bez práv, i když žijí na svém území třeba přes 1000 let. Jsou v neustálém sledování, jestliže do práce jezdí přes židovské území, musí si počkat na "hranicích", dokud nebude ukončen pohyb Izraelců na silnicích a několik málo hodin denně nebude vyhrazeno Palestincům neboli "nebezpečným teroristům". Těhotné ženy jsou nuceny porodit před těmito "hranicemi" na cestě do nemocnice, kdo klade sebemenší odpor, je mu izraelskými vojáky sebrán takzvaný průkaz, bez kterého se stávají ničím a Izraelci tak dostávají právo takto neidentifikovatelného člověka zabít. Izraelci mohou kterýkoliv den, v kteroukoliv hodinu zaútočit na jakoukoliv část palestinského území, Arabové v tu dobu dostanou od Izraelců zákaz vycházení pro jejich "bezpečnost", děti nesmí vyjít do škol, dospělí do práce.. Prakticky pravidelně čtu a slýchávám, že Izraelci obsadili nezákonně další palestinské osady, vyhnali jejich obyvatele z jejich domovů, při kladeném odporu byli zastřeleni a poté zde Židé začali stavět své bohaté domy.



Takto bych mohla pokračovat..
Tohle není historie, to je současnost, kterou si málokdo umí představit v našich kapitalistkých světech, kam jsou informace médií vedeny přes USA a proti jejich činům není nikde zmíněno ani slůvko.

Zde Milan Kohout stojí u zdi oddělující bohatý a spokojený život Židů a život plný strachu a bezpráví..život Palestinců.

Tady je zase vyfoceno čekání Palestinců, aby mohli projít přes své území, zkrz které ale vede izraelská silnice, která musí "být chráněna před těmito nebezpečnými lidmi" téměř 3/4 dne.

Jsem na straně Palestiny a dokud se tam toto bude dít, tak budu. Věřím, že další Intifada bude silnější a že si svět uvědomí, že tudy cesta nevede a Paleistinci získají alespoň svých 22% území, na kterém budou konečně moci žít jako normální lidé.
quien podia imaginar
27. září 2009 v 13:49
|
opiniones
Všichni nadšení z papeže jako zdroje všeho míru na světě, ačkoliv popírá znásilňování malejch chlapečků v klášteřích a všichni to přehlížejí, protože přeci to by se nikdy nemohlo stát ve svaté církvi, ve svaté zemi, žejo.
Všichni si nadšeně kupují cocacoly a hranolky v mekáčích, ačkoliv tím přispívají světovému impériu v jeho rozvoji a dalšímu nezákonnému, ale pro veřejnost neviditelnému utlačování zemí jiných.
Všichni si kupují předražené značkové oblečení, ačkoliv jeho skutečná cena je mnohonásobně nižší a přispívají tím jenom do kasičky těm zbohatlíkům "nahoře" a stojí za tím utrpení asijských prcovníků, kteří toto oblečení vyrábějí za nelidských podmínek za peníze, za jaké bychom si nekoupili ani rohlík.
Všechny děsně cool slečinky si kupují módní časopisy a na jedné stránce čtou o týrání zvířat a div se u toho nerozbrečí, ovšem když otočí na stránku druhou, kde je vyfocená J.Lopez, jak se promenáduje v kožichu z tuleních mláďat, hned na to zapomenou. Tulení mláďata jsou krutě vybíjena železnými tyčemi, mnohokrát nejsou ani zabita a už z nich stahují kůži.
Všichni mě můžou ukamenovat, když jim řeknu, že bych nikdy nešla volit. Ale proč volit nejmenší zlo, když je to stejně zlo a se svědomím, že jsem do čela své země zvolila někoho, s jehož názory nesouhlasím, žít nehodlám.
Má cenu pokračovat? Tenhle článek stejně nikoho nezmění, lidé ho přejdou stejně jako všechno a dál budou zapadat do toho zpropadenýho zfalšovanýho systému plnýho úkrytů před pravdou, zavírajícího lidem oči pro jejich pohodlnost.
marcha a todo vapor
7. srpna 2009 v 12:09
|
yo mismo
Ono se to sní, ono se to plánuje, ale udělat to, je to nejtěžší. Ať už je to cokoliv. Někde uvnitř víte, že je to váš sen, že to hrozně chcete, ale když dojde na věc, vaše odhodlání je to tam. Přemůže vás strach a vy si raději ponecháte tu jistotu, kterou máte. Ale nikdy vás to nepřestane hlodat, že jste to nezkusili. Že jste nešli za svým snem. Je to onen strach z neznáma, co nám brání spnit (nebo se o to alespoň pokusit) si to, o čem sníme? Nebo je to jen naše pohodlnost a lenost?
Nikdy nechci takhle skončit. Nechci umřít s pocitem, že jsem se o to alespoň nepokusila.
A kdy začít? Co třeba teď? Říkáte, času dost, jsem ještě mladý/á, ono to nějak bude? NE, nikdy není moc brzy začít pracovat na tom, čeho chceme v životě dosáhnout.
Věnováno Jonathanu Rackovi, jenž žije v každém z nás. (Jonathan Livingston Racek, nádherná kniha)
"… a jednoho dne, Jonathane Livingstone Racku, poznáš, že bez odpovědnosti ničeho nedosáhneš. Život je věc neznámá a nepoznatelná - jediná pravda je, že na tomto světě jsme proto, abychom jedli a udrželi se naživu co nejdéle!"
Racek nikdy neodpovídá Velkému Sněmu, ale teď se ozval Jonathanův hlas: "Nezodpovědnost? Bratři," vzlykal, "kdo může mít víc zodpovědnosti než racek, který hledá a najde vyšší smysl a naplnění života? Po tisíce let jsme se pachtili jen za rybími vnitřnostmi, ale teď - teď máme konečně proč žít, učit se, objevovat, být volní! Dejte mi jen jednu příležitost, nechte mě ukázat, na co jsem přišel… "
que puedo decir
4. srpna 2009 v 15:19
|
yo mismo
Kdybych si mohla něco přát, tak vrátím buď sobotu (tu především), koncert skupiny zde v pozadí nebo nastěhuju izraelce do bílýho domu a do budovy CIA a schválně jak by se to líbilo pánům vysoce postaveným američanům, kdyby je takto vyhnali z vlastního domu. A jestliže by měli cokoliv proti, byli by obviněni z antisemitismu a nesnášenlivosti.
Nechce se mi dál přemejšlet nad článkem, tak si udělám ten supr úža testík.
--------------------------------------------------------
1) Pokud se tě někdo zeptá: Je tohle dobré?
Green Day - Poprocks & Coke...to tedy opravdu NENÍ dobré!
2) Jak bys popsala sebe samu?
Mighty Mighty Bosstones - Think Again
Everything I've done is wrong wrong wrong!
I've tried to keep it short.
You know it took too fucking long.
Too much has been said, you think it fucked my head?
Think again!
I've tried to keep it short.
You know it took too fucking long.
Too much has been said, you think it fucked my head?
Think again!
....
You think you're the only one?
Think again!
You think you're the only one?
Think again!
ups :D
3) Co se ti líbí na mužích/ženách?
Hives - Walk Idiot Walk
3) Co se ti líbí na mužích/ženách?
Hives - Walk Idiot Walk
heh
4) Jak se dnes cítíš?
(zase) Mighty Mighty Bosstones - A little bit ugly
:D
5) Jaký je smysl tvého života?
Ska-P - Intifada
naprosto přesně.
6) Jaké máš motto?
Rancid - If the kids are united
7) Co si o tobě myslí tvoji přátelé?
Dukla Vozovna - Kytka
7) Co si o tobě myslí tvoji přátelé?
Dukla Vozovna - Kytka
...do školy moc nechodila pořád doma marodila,
v parku se vždy vyhulila říkali jí primadona,
nechtěla být sama doma pořád někam utíkala,
nikdo jí moc neměl rád, nikdo nebyl kamarád.
v parku se vždy vyhulila říkali jí primadona,
nechtěla být sama doma pořád někam utíkala,
nikdo jí moc neměl rád, nikdo nebyl kamarád.
:D :D aha, já ale ještě nikdy nehulila v parku (myslim)
9) O čem hodně často přemýšlíš?
Ska-P - Gato Lopez
jea..jak tam visel na stejdži
10) Co je to 2 + 2?
Dead Kennedys - We've got a bigger problem now
11) Co si myslíš o svém ex?
Slade - Coz I love you NE NE NE a NE, to musim přepnout, to je nějakej omyl..
...(moment než to dohraje :D)
Ska-P - A la mierda (haha, umíte španělsky?..to znamená něco jako "jdi do prdele")
12) Co si myslíš o osobě, kterou máš ráda?
Manu Chao - track 02 (já fakt nevim jak se to menuje a nerozumím tomu, ale je tdo hezký)
13) Jaký je tvůj životní příběh?
Green Day- King for a day
hm aha, tak to můžu rovnou zabalit :D
14) Čím chceš být až vyrosteš?
Mad Caddies - Coyote
Mad Caddies - Coyote
takže pozor, máte tu budoucího kojota
15) Co si myslíš, když vidíš osobu, kterou máš ráda?
101'ers - Keys to your heart
Našel jsem klíče, klíče
Jo, klíče pro Vaše srdce, srdce
Ano, mám je na řetězu, řetězu
Když se dveře rozpadnou (?)
Nikdy nebudeme stejní
Jo, klíče pro Vaše srdce, srdce
Ano, mám je na řetězu, řetězu
Když se dveře rozpadnou (?)
Nikdy nebudeme stejní
16) Co ti budou hrát na pohřbu?
Mott the hoople - Trudi's song
Mott the hoople - Trudi's song
já ale nechci aby lidi brečeli, což by se u této písně jistě podařilo, i kdyby mě nesnášeli
17)Jaké máš koníčky?
Deep Purple - King of dream
18) Z čeho máš největší strach?
Skalariak - Ruide
z hluku? AHA! :D
19) Jaké je tvé největší tajemství?
E!E - Indiáni
..to není tajemství, že sem indiánka
20) Co si myslíš o svých přátelích?
The Who - My generation
--------------------------------------------------------
Tak a je to. Asi každý z vás zná tak jednu dvě písně, ale co no..
Když múza potká magora, který to neumí vyjádřit těmi správnými slovy
21. dubna 2009 v 18:10
|
yo mismo
Jako fotkou úplně přesně nezachytíte ten okamžit, který na fotce chcete zvěčnit, jako na fotce nebudou květy tak krásné jako ve skutečnosti, tak nemůžu zachytit slovy, jak se přesně cítím. Stejně tak jako můžu fotku upravit, můžu si ját upravit svůj život sněním a věčným nalháváním si něčeho (což mi jde na jedničku). Každý chceme umět krásně fotit, abychom to už nemuseli jakkoliv upravovat, ale umění je najít i v těch na první pohled méně povedených fotkách něco krásného...stejně tak najít si každý v tom svém životě to krásné a jedinečné. Jedno je však mezi fotkou a životem jiné, nikdy si nemůžete koupit ten nejdražší a nejlepší foťák, který nádherně fotí i bez vašeho umění a vy se jen těšíte z těch krásných fotografií. I když někdy by se nejlepší přítel nebo osoba, kterou milujete dala nazvat tím nejlepším foťákem na světě :).
(tohle ze mě vypadlo jednim dechem..možná je to kravina a nikdo to nepochopí tak, jak to chápu já ...nevím.. tak aspoň fotky :P)